U fyzických předmětů můžeme v souvislosti se hrou sledovat dva aspekty:
– Na jedné straně jsou k některým hrám vzhledem k pravidlům a také jako příležitost pro zapojení našich smyslů určité předměty potřebné.
– Na druhé straně různé předměty samy osobě neodmyslitelně přinášejí určité možnosti, jak si s nimi hrát.
Mohou to nýt například
– hůlky
– míče
– hedvábné šátky
– stoly
– židle
– lana
– žíněnky
– atd.
U her, obvykle spojených se soupeřením a soutěží, jako jsou například týmové hry s míči, si budeme pohrávat s nejrůznějšími možnostmi, jak tento aspekt nahradit čistou hrou.
Budeme si také důkladně pohrávat s celou škálou možností jak do hry zapojit vlastní smysly, jako například při hrách naslepo, hry s rovnováhou apod. Prozkoumáme však také možnosti zapojení tzv. vyšších smyslů, které se vztahují spíše k vnímání nehmotného.
Existuje také široká škála her, které nám na různých úrovních pomáhají rozvíjet náš lidský potenciál. Nepůjde však o „gamifikaci“, neboli hravé ztvárnění předem stanovených vzdělávacích cílů, nýbrž čistě o prožitek hojnosti příležitostí, které nám hraní samo o sobě k rozvoji skýtá. Zde je několik vybraných příkladů:
– Posilování citu pro vlastní pohyb.
– Rozvoj schopnosti synchronizovat (a desynchronizovat) vlastní pohyb s ostatními.
– Vnímání prostoru za sebou
– Schopnost provádět různé protichůdné pohyby, které jinak mají tendenci se vzájemně „magneticky“ synchronizovat
– Schopnost realizovat dva protichůdné požadavky současně, ačkoli se na první pohled zdá, že se vzájemně vylučují.
– Různé kombinace výše uvedeného
Napříč různými aspekty hry se mohou postupně objevovat nové souvislosti a cesty rozvoje. Například když zkoumáme různé možnosti, jak hru dále rozvíjet za pomoci určitého předmětu, nebo když zkoušíme určitý princip rozvíjet při hrách s různými předměty, nebo když způsob, jak určitou hru hrajeme, obměňujeme podle příslušného počtu účastníků.
V tomto výcviku budete mít příležitost všechno toto praktické know-how, jak hry a hraní rozvíjet, do jisté míry vstřebat.